|
|
Okus dřevin a jeho vliv na dynamiku lesa na LS Dvůr Králové, revír Hony
Gereg, Michal
Předmětem mé bakalářské práce bylo monitorovat stav přirozené obnovy v LS Dvůr Králové a hodnotit vliv srnce obecného (Capreolus capreolus) a jelena lesního (Cervus elaphus). Šetření proběhlo na 10 transektech, kde bylo zjišťováno % poškozených jedinců do výšky 1,5 m, s celkovým počtem šetřených jedinců 2 332 ks. Na transektech bylo zaznamenáno celkem 6 druhů dřevin. Nejvíce zastoupenou dřevinou byl smrk ztepilý (Picea abies) -- 1 179 ks, následovaly borovice lesní (Pinus sylvestris), dub zimní (Quercus petraea), bříza bělokorá (Betula pubescent), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a buk lesní (Fagus sylvatica). Monitorován byl pouze letní okus. Nejpoškozovanější dřevinou z hlavních monitorovaných dřevin byl dub zimní a to 37 %, nejméně poškozenou dřevinou byla borovice lesní 9 %. Ze spárkaté zvěře se na poškození nejvíce podílela zvěř srnčí.
|
|
| |
|
|
Růst dřevin a jejich okus při různých způsobech ošetření proti buřeni v regionu Krásné Hory nad Vltavou
Poslušný, Aleš
Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení vlivu provedení různých způsobů ošetření kultur proti buřeni na následný růst a přírůst dřevin a na okus dřevin srnčí zvěří. Terénní šetření byla provedena na majetku Ing. Alexandre Lobkowicz v regionu Krásné Hory nad Vltavou. Hodnocení růstu a přírůstu bylo provedeno na 9 zkusných plochách. Záznam okusu dřevin proběhl na 9 zkusných plochách a 2 transektech. Nejvyšší průměrné výšky dřevin byly zjištěny na kontrolní ploše ponechané bez ošetření proti buřeni. Nejvyšší průměrný přírůst byl zjištěn u dřevin na ploše pruhově vyžnuté křovinořezem. Na zkusných plochách i transektech bylo u smrku ztepilého (Picea abies Karst.) zjištěno nízké poškození. Na transektech u dubu zimního (Quercus petraea Liebl.), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.) bylo zjištěno vysoké poškození okusem. Nejmenší poškození bylo zjištěno na ploše pruhově vyžnuté křovinořezem. Nejvyšší poškození bylo zaznamenáno na ploše celoplošně ošetřené herbicidem.
|
|
|
Interakce mezi početností a distribucí srnčí zvěře a skotem na pastvě
Horák, Vojtěch
V zájmovém území v jižních Čechách, tvořeném třemi smíšenými honitbami, bylo provedeno šetření za účelem zjištění vztahu mezi početností a prostorovou aktivitou srnčí zvěře (Capreolus capreolus L.) a skotem na pastvě. Byly vybrány vhodné modelové lokality, kde probíhala pastva skotu a ty byly porovnány s lokalitami, kde pastva skotu prováděna nebyla. Početnost i distribuce srnčí zvěře v prostředí byla zjišťována jednak počítáním hromádek trusu celkem na 160 jednorázových pruhových transektech (FSC - bez čištění) a také pomocí přímého pozorování zvěře během 80 sčítání. Z výsledků vyplynula nižší početnost srnčí zvěře a změna její prostorové aktivity v lokalitách s pastvou dobytka oproti lokalitám s loukami bez pastvy.
|
|
|
Využití sušených a silážovaných kopřiv pro přikrmování srnčí zvěře v honitbě MS Trpín-Hartmanice
Heger, Jan
Bakalářská práce se zabývá využitím sušených a silážovaných kopřiv pro přikrmování srnčí zvěře. Cílem bylo ověřit možnosti konzervace kopřiv a jejich příjem srnčí zvěří. Byly testovány možnosti konzervace kopřiv sušením celých rostlin a silážováním zavadlých nařezaných rostlin. Vyrobené siláže byly vyhodnoceny z hlediska jejich výživné hodnoty a kvality a byl sledování příjem srnčí zvěří ve srovnání s jinými krmivy. V práci bylo zjištěno, že kopřivy, které jsou pro nás plevelem a rostou všude kolem našich obydlí, lze efektivně využít pro přikrmování srnčí zvěře a že vytvořené krmivo z těchto rostlin se podobá svojí výživovou hodnotou jiným objemovým krmivům, která jsou vhodná pro přikrmování. Hlavní překážkou širokého využívání kopřiv je však značná pracnost přípravy siláže.
|
|
|
Vliv magnetického pole Země na komunikační strategii srnců a ryb
Brus, Radek ; Hart, Vlastimil (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komunikačními strategiemi srnců a ryb. Srnci žijí od dubna do září teritoriálním způsobem, zbývající část roku žijí ve společných tlupách. K značkování teritoria používají chemickou a optickou biokomunikaci- vytloukání parůžků a hrabánkování. Práce je zaměřena také na naší nejrozšířenější rybu kapra obecného. Kapr jako jediný z našich ryb intenzivně vyskakuje nad vodní hladinu, což může být jeden ze způsobů jeho komunikace. Je to hejnová ryba, žije tedy sociálním způsobem života. Nejvíce aktivní je v létě, v létě jsou také výskoky kaprů nejčetnější. Po vyhodnocení získaných dat vyplynulo, že se srnci i kapři orientují v severo- jižní ose, s preferencí severu. Výsledný vektor při přímém pozorování hrabánkování srnců 7,5° a výsledný vektor u přímého pozorování výskoků kaprů nad vodní hladinu 341,5° potvrzují magnetorecepci u obou druhů živočichů.
|
|
|
Rekognice varovného signálu sojky obecné (Garrulus glandarius) u srnce obecného (Capreolus capreolus)
Pacáková, Alena ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Husinec, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá bioakustickými interakcemi mezi u nás žijícím srncem obecným (Capreolus capreolus), na kterého je kladen vysoký lovecký tlak a sojkou obecnou (Garrulus glandarius), která dle zažitých zkušeností a lidových pověr dokáže svým voláním heterospecificky varovat před predátorem.
Na území České republiky se jedná jednak o jednoho z nejrozšířenějších sudokopytníků, a také o jednoho z nejběžnějších ptáků. Akustická komunikace hraje v dorozumívání obou druhů velmi významnou roli, avšak jejímu výzkumu byla věnována jen nepatrná pozornost.
Tato práce se zabývá schopností rekognice srnce obecného na varovný signál sojky obecné. Celkem bylo získáno 39 záznamů srnčí zvěře s reakcí na sojčí křik. Celé nahrávání probíhalo v okolí pražského Radotína. Pomocí aparatury byly přehrávány kontrolní signály straky obecné a následně varovné volání sojky obecné. Vyhodnocováno bylo jak pohlaví, kryt, vzdálenost, tak i velikost tlupy a samozřejmě vliv doby lovu.
Výsledky nám napomohli blíže pochopit život srnčí zvěře a její chování na varovné signály. Analýzou bylo zjištěno, že srnčí zvěř reaguje stejně na varovná signál sojky jako na kontrolní signál straky. Z dalších výsledků je třeba zmínit neprokázanou korelaci u vnímání signálů mezi pohlavím a stářím kusu. Domníváme se, že behaviorální projevy na varovné signály úzce souvisí se zkušeností daného jedince.
|
|
|
Zhodnocení minerální výživy srnčí zvěře ve vybraných honitbách
Putala, Martin
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit minerální výživu srnčí zvěře ve vybraných honitbách. Práce byla zpracována na základě dotazníkového šetření a vybrané literatury. Dotazník se sestavoval ze čtrnácti otázek, které se zabývaly především formou používaného minerálního krmiva, nosiče minerálního krmiva, systém přikrmování, systém chovu srnčí zvěře a celkového vlivu různých faktorů na úspěšné zkvalitnění srnčí zvěře pomocí minerálních doplňkových krmiv.
|
|
|
Vliv pastvy skotu na výskyt a prostorovou aktivitu srnčí zvěře
Horák, Vojtěch
Téma této bakalářské práce se zabývá vlivem pastvy skotu na výskyt a prostorovou aktivitu srnčí zvěře. Pro účely této práce bylo vybráno území v jižních Čechách ve třech společenstevních honitbách. Terénní šetření probíhalo metodou přímého sčítání z výhodných pozic na pastvinách a srovnávacích plochách od začátku pastvy a v pravidelných intervalech během ní až do jejího skončení. Výsledkem práce je posouzení jednotlivých faktorů působících na srnčí zvěř v těchto lokalitách a návrh opatření, které by mohly zmírnit dopady negativního vlivu pastvy dobytka na myslivecké hospodaření se srnčí zvěří.
|
|
|
Chov srnčí a černé zvěře v honitbě Drahotěšice-Radonice
CHODIL, Josef
Tato práce se zabývá hodnocením mysliveckého hospodaření se srnčí a černou zvěří v honitbě Drahotěšice-Radonice v letech 1993- 2014. Jako materiál pro práci jsou použity data z evidence mysliveckého hospodáře. Je vyhodnocen meziroční vývoj sčítaných stavů, výše lovu, plnění plánu lovu u srnčí zvěře. Dále je hodnocena váha úlovků a datum ulovení u srnčí a černé zvěře. Na základě zjištěných výsledků jsou stanovena doporučení pro další hospodaření se srnčí a černou zvěří v honitbě.
|
host ::
RSS.